Pravěk

Rozednilo se. Slunce ozářilo krajinu na březích řeky Orlice a s ní i nevelkou lidskou osadu. V této osadě ve starší době kamenné žije rod Jestřábů. Rod Jestřábů je nejzručnějším rodem široko daleko. Je především znám svými kvalitními nástroji a jinými výrobky, kterými se proslavil díky kupcům. Jejich výrobky jsou velice ceněné a žádané, takže jsou Jestřábi též dobrými obchodníky. Při bližším pohledu je vidět, že se osada za ptačího zpěvu probouzí a začínají každodenní práce. Osada dnes zpracovává maso ze včerejšího úspěšného lovu, po kterém následovala velká oslava. Ženy porcují nejlepší zbylé zubří maso na velice tenké plátky a zavěšují je na tyč ve výšce 1,5m, aby se maso usušilo a nesnědli ho psi. Jiné ženy udí maso na ohni nebo čistí a sešívají zubří kůže. Tyto práce by nebyly tak účinné, kdyby neměli tak ostré a pevné nožíky, škrabadla a jehly z pazourku nebo kostí. Tyto nástroje a zbraně vyrábí Silný Jestřáb, který je umí nejlépe odštípnout z pazourkové pecky a umí nástroj spojit s dřevěnou násadou tak, aby se neviklaly nebo nevypadly. Na rozdíl od klasických násad do ní zevnitř udělá záseky, poleptá smůlou a pryskyřicí, nasadí na ostří a sváže tenkou šňůrou kůže. Násada musí být přesná jinak je výrobek nepoužitelný. Protože je nikdo tak dobře neumí, jsou výrobky Silného Jestřába tak ceněné. Tento způsob se dědí již od počátku rodu, ale žádnému jinému rodu nebyl prozrazen. Další, kdo používá jeho nástroje je rodový řezbář Ostrý dráp. Pomocí dlát vyřezal, když byl mladý, rodový totem 3 m vysoký s přesnou podobou letícího jestřába a dalších menších vyobrazení a znaků. Dnes již starý Ostrý dráp jen vyrábí a prodává kupcům sošky a ozdoby, které jsou pořád žádané. Další, kdo ztělesňuje šikovnost rodu, je Rozbitý džbán, který vyrábí z hlíny též sošky a ozdoby, ale výrobu nádob nechává ženám. Nádoby a sošky Jestřábům nikdy nepopraskají a to je další „knowhow“ rodu. Ani mladí lovci neotálejí, vyrábějí si praky a luky a trénují přesnost střelby, kterou mají stejně ze všech rodů nejpřesnější. Devítiletý chlapec umí sestřelit ptáka v letu nebo trefit šišku na špičce smrku. Proč Jestřábi tak vynikají ve zručnosti, nikdo neví, ale Jestřábi věří, že jim tento dar dal Velký duch.

Těsně před polednem vyběhne z lesa malá holčička a křičí, že u Skály Díků zahlédla mamuta. Lovci jsou ještě rozlámaní po včerejší velké pečínce a oslavě, ale popadnou zbraně a běží ke Skále Díků. U skály u potoka se pase osamocený mamut na čerstvé trávě. Lovci pomalu obkličují mamuta. Vtom mamut něco zavětří, vyleká se a běží podél skály směrem k Orlici. Lovci mají problém rychle běžet hustou vegetací, kterou mamut zběsile rozráží. Mamut doběhl k řece a zastavil se, za ním hned dobíhají lovci a usmívají se. Mamut je totiž obklíčen ze všech stran - skálou, řekou a lovci. Lovci začínají střílet na mamuta šípy a oštěpy. Zatlačován lovci couvá k řece a pomalu zapadává do bažiny. Mamut se snaží zoufale dostat z bažiny a rozeběhnout se na lovce, ale bažina ho nepouští. Po několika minutách, kdy je stále trefován lovci, upadá vysílen do bažiny. Lovci k němu přicházejí neobezřetně a chtějí ho ubít, ale nijak nespěchají. Vtom se mamut zvedne a klem odmrští tři nejbližší lovce, kteří dopadají do řeky. Ale to bylo to poslední, co mamut udělal. Všichni se radují z dalšího úspěšného lovu. Odražení lovci vylézají z vody, až na jednoho. Voda vyplavila ubohého lovce na břeh, kde teď leží v bezvědomí, a až po nějaké chvíli si ho všimnou ostatní a nesou ho společně s dobrou zprávou do osady. Hned po příchodu se zraněného ujme rodový šaman a čaroděj Šikava. Čaroděj usoudí, že jde těžké zranění hlavy- krvácení a otok mozku. Bude muset dojít k náročné operaci pomocí pěstních klínů - k trepanaci. Zraněný bude muset vydržet proděravění lebky pazourky. Šikava si u sebe nechal dva pomocníky a zbylý rod šel zpracovat mamuta. Výsledek není vůbec jasný. Čaroděj nejdříve dýmem zbavuje tělo Zlého ducha a pak přistupuje k operaci, kterou uvolní tlak v hlavě. Ubohý lovec určitě velmi trpěl, div že nezemřel šokem nebo vykrvácením, ale teď leží v čarodějově chýši živý. Hlavní zásluhu na tom má čaroděj, který operaci výborně zvládl. Vyléčil lovce a zároveň ani trochu nepoškodil mozek a teď s rodem přináší oběť před totem za poděkování. Operace se povedla určitě opět díky šikovnosti čaroděje pracovat rukama.

I když jsou v dnešní době stroje, zručnost je potřebná jako před tisíci lety. Možná dříve lidé nebyli tak vyspělí, ale vše dohnali šikovností a prací rukama. A třeba i byli dřív lidé zručnější, protože dnes se většinou spoléhá na stroje a člověk ztrácí šikovnost v rukou.

Pozn. autora: Trepanace se v pravěku opravdu prováděla. Jsou tomu důkazem četné nálezy proděravělých lebek.